Jedná se o zánětlivé onemocněním šlach svalů musculus abduktor pollicis a extensor pollicis brevis (dlouhého odtahovače a krátkého natahovače palce) a jejich pochev, při kterém dochází k jejich zbytnění a omezenému bolestivému průchodu v kostně vazivovém kanálu v oblasti processus styloideus radii (bodcovitý výběžek kosti vřetení) na palcové straně zápěstí. Pohyb zbytnělých šlach v tomto zúženém prostoru následně vyvolává místní bolest propagující se i do zbytku palcové strany ruky a zápěstí. Několika týdenní až měsíční obtíže se zhoršují při pohybu palcem a jeho odtažení nebo zatahání při současném pohybu v zápěstí na malíkovou stranu, což je také jeden z diagnostických testů – tvz. Finkelsteinův test. Současně je omezená síla stisku ruky a výrazná palpační bolestivost na zápěstí v oblasti postižených šlach, kde může někdy být hmatné zduření a fenomén třaskání a vrzání. Toto onemocnění je častější u žen ve středním a vyšším věku a souvisí s chronickým přetěžováním ruky a také bývá častější u dalších onemocnění ruky jako je syndrom karpálního kanálu, revmatické a artrotické onemocnění ruky a systémových metabolických onemocnění jako je diabetes mellitus a dna, současně je nutné jej od těcho onemocnění odlišit a provést správnou diagnózu a vyloučit například předchozí trauma s nerozpoznanou zlomeninou scaphoideu (kosti člunkové) v zápěstí. Terapie může být buď konzervativní nebo častěji přímo chirurgická.
Terapie
- Konzervativní terapie
Nechirurgická léčba je většinou jen dočasná a užívaná u počátečních a mírnějších projevů onemocnění. Efekt bývá většinou jen na určitou dobu a recidivy jsou zde velmi časté.
Doporučuje se klidový režim pro končetinu a dočasná imobilizace dlahou nebo ortézou, užívání nesteroidních antirevmatik (látek proti bolesti a zánětu) a u těžších forem případně obstřiky s kortikosteroidy (protizánětlivé látky) do kanálu v okolí šlach.Nikdy nesmí dojít k aplikaci kortikoidů do šlachy, neboť hrozí její ruptura (prasknutí), proto by se obstřiky neměly častěji opakovat. Při přetrvávání nebo návratu obtíží se provádí chirurgické uvolnění šlach v kostně-vazivovém kanálku.
- Chirurgická terapie
Výkon trvá většinou okolo 30 minut a provádí se nejčastěji v lokální anestezii ambulantně nebo za jednodenní hospitalizace. Někdy se používá na minimalizaci krvácení během výkonu takzvaný turniket nasazaný na paži, aby během výkonu bylo operační pole přehledné. Následně se krátkým zahnutým řezem na palcové straně zápěstí protne vazivový kanál a obě šlachy se postupně uvolňují ze svého průběhu za případného odstranění zbytnělých a patologicky změněných obalů. Během výkonu je nutné dbát na okolní kožní senzitivní nervové větve. Výsledná rána na kůži se zašije nevstřebatelným materiálem a do rány může být někdy vložen kapilární drén, umožňující odtok drobného krvácení. Tento drén se zpravidla odstraňuje při prvním převazu do 24-48 hodin. Občasně bývá dle zvyklosti operatéra nasazena dlaha, která se odstraňuje spolu s drénem během první kontroly. Pacient je většinou propuštěn za krátkou dobu po výkonu domů. Další kontrola bývá 1.-2. den po operaci a další převaz bývá po někdy po týdnu nebo až 10-14 dnech, kdy jsou odstraněny nevstřebatelné kožní stehy. Alternativou může být jen perkutánní (přes kůži) protnutí poutka jehlou v lokální anestezii bez nutnosti ránu šít, tato metoda je ale užívána spíše výjimečně.
Očekávaný výsledek
Výsledkem by mělo být okamžité odstranění obtíží a plná hybnost palce za cenu minimální jizvy, recidivy bývají při dobře provedeném chirurgickém výkonu spíše výjimečné a jsou způsobeny spíše nedostatečným uvolněním šlach nebo špatnou diagnostikou.
Pooperační péče
Následná péče spočívá v několika převazech, kdy se odstraní případné drény a eventuelně se sejme dlaha, která je v některých individuálních případech nasazena po operaci. Mírné pooperační bolesti lze tlumit běžně dostupnými analgetiky, ruku lze chladit a jako prevence otoku je důležité její vyvyšování ideálně nošením na šátkovém závěsu v prvních dnech po zákroku. Rannou plochu je důležité mít dočasně zakrytou a udržovat jí v suchu a čistotě, aby se předcházelo infekčním komplikacím. Důležité je aktivní i pasivní procvičování prstu již první den po výkonu – je vhodné cvičení svírání prstů do pěsti a jejich následné plné natažení asi 10 x za sebou několikrát denně, aby nedošlo k nežádoucím srůstům v oblasti šlachových pochev. Stehy se vyndavají mezi 10.-14. dnem. Poté již vetšinou ruka nemusí být zavázaná a začíná práce s jizvou a tlakové masáže, kdy se bodově po dobu 20-30 sekund tlačí na jizvu několikrát denně, aby došlo k jejímu rychlejšímu vyzrání a změkčení (viz péče o jizvu). Při přetrvání bolestí, otoků či jiných forem pooperačního dráždění a omezení plné hybnosti se doplňuje rehabilitace. Pracovní neschopnost je při dobrém průběhu hojení při chirurgické intervenci asi 1-2 týdny a plná zátěž po 4-6 týdnech.
Komplikace
Mezi nejčastější komplikace patří pooperační krvácení z rány a tvorba hematomu (krevní sraženiny) v místě operace, tomuto stavu se předchází zavedením drobného kapilárního drénu do rány, který odvádí přebytečnou krev. Dalšími komplikacemi může být infekce v ráně až samotný rozpad rány a nutnost resutury nebo sekundárního hojení rány. Při dlouhotrvající imobilizaci (nasazení dlahy), absence procvičování prstů může dojít k zatuhnutí drobných kloubů prstů a ruky s nutností déletrvající rehabilitace. Během výkonu může také dojít velmi výjimečně k poškození senzitivního nervu zodpovědného za citlivost palcové poloviny zadní strany ruky a zadní strany I.-III. prstu s nutností jeho následné revize a rekonstrukce a tím prodloužení pooperační péče a pracovní neschopnosti. Dalšími komplikacemi může být přetrvávání obtíží nebo časná recidiva, což je většinou dáno nedostatečným a neúplným dotnutím komprimujících vazivových struktur s nustností tak učinit během dalšího výkonu. Mezi pozdní komplikace může patřit vytvoření nevzhledné a bolestivé hypertrofické jizvy, přetrvávající otoky a bolestivost předloktí a ruky. Ve velmi malém procentu případů může v rámci jakékoli operace v oblasti ruky dojít k tzv. Sudekovu syndromu (atrofii, komplexní regionální bolestivý syndrom, algoneurodystrofický syndrom), což je málo časté onemocění nejasné etiologie, které se vyskytuje zejména u žen a léčba je velmi obtížná a svízelná. Projevuje se chronickou bolestí, přetrvávajícím otokem ruky, omezenou hybností ruky, poruchami prokrvení a citlivosti ruky, ale i řídnutím kostí.