Všechny tyto názvy označují onemocnění, které je způsobeno zánětlivým onemocněním šlach a jejich pochev, které vede k jejich zbytnění a omezení průchodu v místě šlachového poutka (nejčastěji A1), což je vazivová struktura ve dlani obklopující šlachu a upínající se ke kosti v oblasti základního kloubu prstu. Poutek je na na prstech několik a pro jejich snadné rozlišení slouží určité číselné a písmenné označení, jejich funkcí je, aby dlouhá šlacha při pohybu nevytvářela tětivu. Poutko vytváří kanál, kterým za normálních okolností šlacha flexoru (ohýbače prstu) volně prochází, ale při nepoměru velikosti zvětšené šlachy dochází při jejím obtížném průchodu k femoménu přeskočení a typickému lupnutí. Někdy může docházet ke kompletnímu zablokování prstu při ohnutí a zpátky ho lze natáhnout jen pasivně za pomoci druhé ruky doprovázeného bolestivým lupnutím, měné často je prst zablokován v natažení a nelze ho bez dopomoci ohnout. Tato oblast může být také palpačně (na dotek) bolestivá. Nejčastější je postižení A1 poutka III. a IV. prstu, ale může se vyskytovat současně na více prstech. Onemocění se zpočátku projevuje jen občasně a později trvalými obtížemi. Je častější u žen ve středním a vyšším věku a souvisí s chornickým přetežovánm ruky a také bývá častější u dalších onemocnění ruky jako je syndrom karpálního kanálu, revmatické onemocnění ruky, de Quervainovy nemoci a systémových metabolických onemocnění jako je diabetes mellitus a dna. Terapie může být buď konzervativní nebo častěji přímo chirurgická.
Terapie
- Konzervativní terapie
Nechirurgická léčba je měně častá. Doporučuje se klidový režim pro končetinu, eventuelně dočasná imobilizace dlahou nebo ortézou, případně obstřiky s korikosteroidy (protizánětlivé látky). Efekt bývá většinou jen dočasný a recidivy jsou zde velmi časté.
- Chirurgická terapie
Výkon trvá většinou okolo 15 minut a provádí se nejčastěji v lokální anestezii ambulantně. Někdy se používá na minimalizaci krvácení během výkonu takzvaný turniket nasazaný na paži, aby během výkonu bylo operační pole přehledné. Krátkým řezem ve dlani, který nebývá větší než 2 cm se zviditelní poutko a to se kompletně protne v celém rozsahu, někdy je potřebné též ztenčení zbytnělé šlachové pochy a uvolnění srůstů mezi povrchovým a hlubokým flexorem. Výsledná rána na kůži se zašije nevstřebatelným materiálem a do rány může být někdy vložen kapilární drén, umožňující otok drobného krvácení. Tento drén se zpravidla odstraňuje při prvním převazu do 24-48 hodin. Občasně bývá dle zvyklosti operatéra nasazena dlaha, která se odstraňuje spolu s drénem během první kontroly. Pacient je většinou propuštěn za krátkou dobu po výkonu domů. Další kontrola bývá 1.-2. den po operaci a následující převaz bývá po někdy po týdnu nebo až 10-14 dnech, kdy jsou odstraněny nevstřebatelné kožní stehy. Alternativou může být jen perkutánní (přes kůži) protnutí poutka jehlou v lokální anestezii bez nutnosti ránu šít, tato metoda je ale spíše výjimkou.
Očekávaný výsledek
Okamžité kompletní odstranění obtíží a plná hybnost prstu za cenu minimální jizvy, recidivy bývají výjimečně a jsou způsobeny spíše neúplným dotnutím poutka.
Pooperační péče
Následná péče spočívá v několika převazech, kdy se odstraní případné drény a eventuelně se sejme dlaha, která je v některých individuálních případech nasazena po operaci. Mírné pooperační bolesti lze tlumit běžně dostupnými analgetiky, ruku lze chladit a jako prevence otoku je důležité její vyvyšování ideálně nošením na šátkovém závěsu v prvních dnech po zákroku. Rannou plochu je důležité mít dočasně zakrytou a udržovat jí v suchu a čistotě, aby se předcházelo infekčním komplikacím. Důležité je aktivní i pasivní procvičování prstu již první den po výkonu – je vhodné cvičení svírání prstů do pěsti a jejich následné plné natažení asi 10 x za sebou několikrát denně, aby nedošlo k nežádoucím srůstům v oblasti šlachových pochev. Stehy se vyndavají mezi 10-14 dnem. Poté již většinou nemusí být ruka zavázaná a začíná práce s jizvou a talkové masáže, kdy se bodově po dobu 20-30 sekund tlačí na jizvu několikrát denně, aby došlo k jejímu rychlejšímu vyzrání a změkčení (viz péče o jizvu). Při přetrvání bolestí, otoků či jiných forem pooperačního dráždění a omezení plné hybnosti se doplňuje rehabilitace. Pracovní neschopnost je při dobrém průběhu hojení po chirurgické intervenci asi 1-2 týdny a plná zátěž po 4-6 týdnech.
Komplikace
Mezi nejčastější komplikace patří pooperační krvácení z rány a tvorba hematomu (krevní sraženiny) v místě výkonu, tomuto stavu se předchází zavedením drobného kapilárníh drénu do rány, který odvádí přebytečnou krev. Dalšími komplikacemi může být infekce v ráně až její samotný rozpad a nutnost resutury nebo sekundárního hojení rány. Při dlouhortrvající imobilizaci (nasazení dlahy) a absence procvičování prstů může dojít k zatuhnutí drobných kloubů prstů a ruky s nutností déletrvající rehabilitace. Během výkonu může také dojít velmi výjimečně k poškození okolních struktur zejména nervů (riziková oblast palce), cév a samotných šlach s nutností jejich následné revize a rekonstrukce a tím prodlouření pooperační péče a pracovní neschopnosti. Dalšími komplikacemi může být přetrvávání obtíží nebo časná recidiva, což je většinou dáno nedostatečným a neúplným dotnutím vazivového poutka a nutností tak učinit během dalšího výkonu. Mezi pozdní komplikace může patřit zejména vytvoření nevzhledné a bolestivé hypertrofické jizvy, přetrvávající otoky a bolestivost předloktí a ruky. Ve velmi malém procentu případů může v rámci jakékoli operace v oblasti ruky dojít k tzv. Sudekovu syndromu (atrofii, komplexní regionální bolestivý syndrom, algoneurodystrofický syndrom), což je málo časté onemocění nejasné etiologie, které se vyskytuje zejména u žen a léčba je velmi obtížná a svízelná. Projevuje se chronickou bolestí, přetrvávajícím otokem ruky, omezenou hybností ruky, poruchami prokrvení a citlivosti ruky, ale i řídnutím kostí.