Úvod do problematiky

Blefaroplastika neboli plastická operace očních víček je jednou z nejčastějších operací v rámci plastické chirurgie. Tento výkon je vyhledáván u pacientů v různých věkových kategoriích, nejčastěji pak po 40. roce věku, kdy postupem stárnutí tkání a snižování elasticity kůže dochází k ptóze víček (blefaroptosis) – poklesu kůže očních víček, jejímu nadbytu (blefarochalasis) a současně oslabení očního svalu (m. orbicularis oculi). Typická je přítomnost otoků víček a vytvoření nápadných polštářků – takzvaných tukových prolapsů. V případě dolních víček dochází také během procesu stárnutí k povolení kůže, která vytváří záhyby s nadměrnými vráskami a současně povolený oční sval přispívá k vyklenutí tukového polštáře očnice se vznikem tzv. “pytlů pod očima”. Dále dochází k hyperpigmentaci pokožky podmíněnou degenerativním účinkem slunečního záření. To vše vede k zvýšené námaze očí (např. mžourání) a následné časté únavě očí, což bývá jeden z hlavních důvodů vyhledání lékaře. Dalším důvodem je také především neestetický vzhled, kdy pokles víček budí celkový starší a unavený výraz obličeje. V rámci prvotní konzultace je tady podstatné u daného pacienta posoudit nejen stav v oblasti očních víček a obličeje, ale i kvalitu kožního krytu, zjistit případný pokles obočí a důkladně zkonzultovat nejoptimálnější možnost chirurgického výkonu či jiné nechirurgické nebo minimálně invazivní alternativy a především prodiskutovat obtíže a očekávání pacienta. Je vhodné si před samotnou konzultací s plastickým chirurgem zajistit oční vyšetření specialistou v oboru oftalmologie. Pro celkové zhodnocení stavu pacienta před operací je nutné interní předoperační vyšetření cestou praktického lékaře. V případně celkové narkózy předchází anesteziologické předoperační vyšetření.

Průběh operace

Výkon je prováděn dle indikace lékaře a po společné domluvě s pacientem v lokální nebo celkové anetezii. Ve většině případů bývá ovšem právě u této operace dávána přednost anestezii lokální (místní), která bývá pro pacienta komfortnější, nevyžaduje pooperační hospitalizaci a zkracuje i celkový operační čas. Nejčastěji je tedy výkon prováděn ambulantně, to znamená, že pacient je krátce po výkonu propuštěn domů (doporučuje se ovšem odvoz druhou osobou). Celková doba výkonu trvá od 40 – 90 minut. Nezbytnou součástí tohoto výkonu je zakreslení a případné změření rozsahu plánovaného odstranění kožního přebytku a zajištění tak maximání symetrie a nejlepšího možného estetického a funkčního výsledku. Důležité je též pořízení fotodokumentace před a po výkonu. 

Principem výkonu je odstranění přebytečné (povislé) kůže v oblasti horních nebo dolních víček, případná redukce tukových váčků a vypnutí ochablého očního svalu. Výkon je prováděn za přísných aseptických podmínek na operačním sále po kompletní desinfekci v oblasti obličeje (proto je vhodné být bez nalíčení a nepoužívat mastný obličejový krém). Po aplikaci lokálního anestetika (uvedení do celkové narkózy) je chirurgický přístup veden v předem nakreslených liniích kopírujících přirozené oční vrásky. Dalším krokem je vyhledání a odstranění nadbytečných tukových prolapsů, které bývají zpravidla umístěny v centrální části horního víčka a v oblasti vnitřního koutku. Následně je zhodnocen stav očního svalu a jeho případná korekce. Je také možnost ze stejného řezu provést závěs obočí v příkladě pokleslého obočí a čela (minibrowlift) u dolního víčka je možné provést současně závěs a vypnutí povoleného očního svalu (kantopexe). V případě dolního víčka lze v určitých příadech zejmána u mladších pacientů s dobrou elasticitou kůže zvažovat tzv. transkonjunktivální blefaroplastiku, kdy je řez veden na vnitřní straně dolního víčka přes spojivku, výhodou je neviditelnost jizvy. Výkon je optimální volbou v případě nutnosti redukce pouze tukových nadbytků podmiňující otoky dolních víček bez přítomnosti patrného nadbytku kůže. Uzávěr výsledné rány je proveden velice jemným nedráždivým nevstřebatelným šicím materiálnem jedním stehem, který bývá odstraněn 5.-10. den. Na závěr jsou v místě sutury nalepeny drobné náplasti chránící jizvu a udržující operovanou oblast v suchu a čistotě.

Po výkonu lze očekávat otoky a občasně větší či menší hematomy v oblasti očních víček a okolí, přetrvávající v prvních dnech po operaci. K jejich výrazné redukci dochází v prvním týdnu a následnému vymyzení během 2-3 týdnů. Konečná stabilizace a plné vyzrání jizev je možné hodnotit po 3-6 měsících. Tento výkon je dle přání klienta a zvážení lékaře možné provést v kombinaci současné operace horních i dolních víček, svalového závěsu obočí u pokleslého obočí a čela, nebo je také možné jej provést v rámci faceliftu a dalších doplňkových operací v obličeji.

Očekávaný výsledek

Optimálním výsledkem je minimální jizvička schovaná v přirozeném záhybu očního víčka cca 8-12 mm nad horním okrajem víčka. V případě operace dolního víčka je jizva schovaná pod dolního okrajem víčka těsně pod řasami. Samotný výkon by měl zaručit ústup obtíží s únavou očí, otoky a celkový svěží, projasněný a mladistvější vzhled díky estetickému korekčnímu efektu dominantní části obličeje. Bohužel, stárnutí žádný lékař zastavit nedokáže a proto také u operace očních víček je výsledek dočasný. Většinou uspokojivý vzhled přetrvává po dobu 6-10 let někdy i déle.

Pooperační péče

Bezprostředně po propuštění do domácí péče je vhodné užití slunečních brýlý s tmavými skly, protože po výkonu nastává krátkodobá přechodná světloplachost. Následná pooperační péče spočívá zejména v klidovém režimu (nezvedání težkých břemen) a důkladmém chlazení operované oblasti (asi 10-20 min každé 1/2 – 2 hodiny). Zamezení nadměrné zrakové námahy po dobu 3.-4. dnů (sledování TV, práce na PC, četní). Bolest lze eliminovat běžnými analgetiky dostupnými volně prodejné v lékárně. V případě pocitu sucha, dráždění a nedovírání víček je vhodné aplikovat několikrát denně oční kapky dle doporučení lékaře. Doporučuje se spánek v polosedě s podloženou hlavou. To vše za účelem efektivní redukce otoku, minimalizace hematomů a bolesti. U kuřáků je důležité maximální omezení kouření v pooperačním období. Ideální je šetrná hygiena v oblasti obličeje, aby nedošlo k nadměrnému namočení operované plochy, náplastí a potažmo samotné rány. Po odstranění stehů je vhodné jizvu promazávat mastným krémem a po zhruba 14. dnech začít provádět tlakové masáže, dle edukace lékařem. Podstatná je ochrana jizvy před slunečním zářením minimálně v průběhu prvního roku používáním slunečních býlí a ochranného sluneční krému s SPF + 50, aby nedošlo k nežádoucí hyperpigmentaci jizvy.

Komplikace

Ke každému většímu či menšímu chirurgickému výkonu náleží nejrůznější množství možných komplikací. Přestože komplikace jsou v této době za současných velmi přísných opatření velice minimalizovány, je nutné na ně pacienta vždy předem upozornit, případně vyvrátit jeho obavy a prodiskutovat možné alternativy. 

Mezi nejčastejší komplikace patří výraznější pooperační otoky, hematomy (modřiny a podlitiny), lokální krvácení, prodloužené hojení až rozpad či infekce rány. Dalšími možnými komplikacemi mohu být nevzhledně vypadající jizvy v případě abnormálního hojení rány a patologického jizvení.  V případě komplikovaného průběhu může nastat přetrvávající bolestivost v dané lokalitě, pocity napětí či porucha inervace. Možná je též i alergická reakce na lokální anestetikum, šicí materiál, náplasti a desinfekci. Současně také mohou po každé operaci nastat situace, kdy dojde po zákroku k celkovému zhoršení stavu pacienta ve smyslu progrese původních onemocnění.

V neposlední řadě může v rámci jakéhokoliv výkonu plastické estetické chirurgie dojít k něžádocí asymetrii a nenaplnění cílového očekávání klienta. Proto lékař který bude pacienta operovat, by měl vést prvotní konzultaci, být schopen zodopvědět veškeré dotazy a být k dispozici v případně pooperačních komplikací a zajistit nádledné odstranění stehů a zhodnotit výsledný stav a finální spokojenost klienta.