Jedná se o jedno z nečastějších artrotických degenerativních onemocnění, přičemž v toto případě se jedná o postižení kloubu palce spojující zápěstní kůstku a příslušnou záprstní kost (tzv. CMC kloub – carpometacarpální), tedy postihující spojení palcové záprstní kosti s příslušnou kostí zápěstí. Tento kloub je postupně destruován typickými chronickými artrorickými procesy, kdy dochází k redukci kloubní chrupavky, řídnutí skeletu a spolu s chronickým zánětem k uvolňování okolních vazů až v pozdním stádiu úplné luxaci (vyloubení) příslušného kloubu palce s jeho typickým hákovitým postavením. Projevem bývají zpočátku plíživé občasné bolesti při zátěži, které nabývají trvalého charakteru i v naprostém klidu. Současně dochází k otokům a palpační bolestivosti, ranní ztuhlosti v kloubu až trvalé deformitě a omezené hybnosti a funkci ruky (nemožnost úchopu předmětů). Pomalu progredující onemocnění je častější u žen ve středním a vyšším věku a souvisí s chronickým přetežováním ruky a také se vyskytuje častěji spolu s dalšími onemocněními ruky jako je syndrom karpálního kanálu, morbus de Quervain, trigger finger a revmatické a artoritcké onemocnění ruky a dalších systémových metabolických onemocnění jako je diabetes mellitus a dna. Diagnóza je stanovena na podkladě typického průběhu obtíží, fyzikálního vyšetření a doplnění RTG snímku eventuelně CT nebo artroskopie. Terapie může být buď konzervativní nebo častěji přímo chirurgická.

Terapie

• Konzervativní terapie

Nechirurgická léčba je většinou jen dočasná a využívá se u počátečních a mírnějších projevů onemocnění nebo k odlehčení obtíží v akutní fází. Principem je omezení hybnosti, zpomalení projevu zánětu a tak oddálení rozvoje degenerativního onemocnění. Efekt bývá většinou jen na určitou dobu. Doporučuje se přísný klidový režim pro končetinu, zněma pracovní zátěže a pohybových stereotypů a dočasná imobilizace dlahou nebo ortézou s fixací palce, užívání nesteroidních antirevatik (látek proti bolesti a zánětu) a případně obstřiky s kortikosteroidy (protizánětlivé látky) přímo do kloubu. Dále je také vhodné pravidelní procvičování prstů a jejich prohřívání, v zimě je potřeba nosit teplé rukavice, k tlumení bolestí jsou vhodné teplé obklady.

• Chirurgická terapie

Chirurgické léčba je na místě po vyčerpání možností konzervativní léčby, nebo v případě již pokročilého nálezu je metodou primární volby. Výkon trvá většinou okolo 60 – 90 minut a provádí se v lokální častěji svodné anestezii, vysokém bloku nebo celkové narkóze za krátkodobé hospitalizace. Někdy se používá na minimalizaci krvácení během výkonu takzvaný turniket nasazaný na paži, aby během výkonu bylo operační pole přehledné. Následně se krátkým zahnutým řezem na palcové straně zápěstí a ruky vypreparují příslušné kostěné struktury tvořící CMC kloub a provede se buď úplné nebo jen částečné odstranění zápěstní kosti (os trapezium) a její náhrada endoprotézou (umělá kloubní náhrada) nebo se místo kosti použije vlastní tkáň (nejčastěji šlacha), případně se při těžkém poškození provede déza v kloubu (pevná fixace) s okolními kostmi. Výsledná rána na kůži se zašije nevstřebatelným materiálem a do rány může být někdy vložen kapilární drén, umožňující otok drobného krvácení. Tento drén se zpravidla odstraňuje při prvním převazu do 24-48 hodin. Poté je zhotovena a nasazena sádrová dlaha s fixací palce. Pacient je většinou propuštěn za krátkou dobu po výkonu domů. Další kontrola bývá 1.-2. den po operaci a následující převaz bývá po někdy po týdnu nebo až 10-14 dnech, kdy jsou odstraněny nevstřebatelné kožní stehy.

Očekávaný výsledek

Toto onemocnění nelze vyléčit, ale lze ulevit od bolestí, zlepšít postavení palce ruky a obnovit jeho nezbytnou funkci v rámci celé ruky.

Pooperační péče

Následná péče spočívá v několika převazech, kdy se odstraní případné drény. Mírné pooperační bolesti lze tlumit běžně dostupnými analgetiky, ruku lze chladit a jako prevence otoku je důležité její vyvyšování ideálně nošením na šátkovém závěsu v prvních dnech po zákroku. Rannou plochu je důležité mít dočasně zakrytou a udržovat jí v suchu a čistotě, aby se předcházelo infekčním komplikacím. Stehy se vyndavají mezi 10-14 dnem.  Důležitý je klidový režim s imobilizací palce po dobu asi 5 týdnů do zhojení ve správném postavení. Po odstranění dlahy je zahájena důsledná rehabilitace. Pracovní neschopnost je při dobrém průběhu hojení při chirurgické intervenci asi 3 – 5 měsíců, ale běžná činnost je možná již po 10 týdnech.

Komplikace

Mezi nejčastější komplikace patří pooperační krvácení z rány a tvorba hematomu (krevní sraženiny) v místě výkonu, tomuto stavu se předchází zavedením drobného kapilárníh drénu do rány, který odvádí přebytečnou krev. Dalšími komplikacemi může být infekce v ráně až její samotný rozpad a nutnost provedení resutury nebo sekundárního hojení rány. Při dlouhotrvající imobilizaci (nasazení dlahy) a absence procvičování prstů může dojít k zatuhnutí drobných kloubů prstů a ruky s nutností déletrvající rehabilitace. Během výkonu může také dojít velmi výjimečně k poškození okolních nervových a cévních struktur s nutnostní jejich revize a mikrosutury. Mezi pozdní komplikace patří selhání endoprotézy (jejíž živonost je omezená), ale i provedené dézy s nutností reoperace a změny chirurgické strategie. Dále může nastat vytvoření nevzhledné a bolestivé hypertrofické jizvy, přetrvávající otoky a bolestivost předloktí a ruky. Ve velmi malém procentu případů může v rámci jakékoli operace v oblasti ruky dojít k rozvoji tzv. Sudekovu syndromu (atrofii, komplexní regionální bolestivý syndrom, algoneurodystrofický syndrom), což je málo časté onemocění nejasné etiologie, které se vyskytuje zejména u žen a léčba je velmi obtížná a svízelná. Projevuje se chronickou bolestí, přetrvávajícím otokem ruky, omezenou hybností ruky, poruchami prokrvení a citlivosti ruky, ale i řídnutím kostí.